• 01.jpg
  • 02.jpg
  • 03.jpg
  • 04.jpg
  • 05.jpg

Pořádá Klub žen Valtrovice ve spolupráci s SDH Valtrovice

Masopust

Neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu. Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

V naší obci se masopustní veselí rozjaří vždy v únoru. Rej masek za bujarého veselí spolu s kapelou prochází celou obcí. Tu a tam si masky zaskotačí spolu o občany naší obce. Večer bývá ukončen masopustní zábavou.


 

 

Den dětí

Se slaví každoročně 1. června. U příležitosti dne dětí jsou připravovány různé společenské a sportovní akce. Den dětí má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí. Svátek se slaví v mnoha zemích světa.

Přestože den dětí spadá na 1. června, v naší obci se tradičně slaví až koncem června a to především v souvislosti s ukončením školního roku. Pro děti jsou na místním hřišti připraveny různé soutěže  a hry, dále různé  atrakce  a  občerstvení.


Lampionový průvod

Je pořádán každoročně v květnu.


Hledání pokladu

Klub žen ve spolupráci s místními hasiči v rámci ukončení prázdnin  pořádá akci pro děti pod názvem : HLEDÁNÍ POKLADU.  Děti hledají ukrytý poklad, potěší se tak  ještě s posledními  prázdninovými dny.


Krojované hody

Hody jsou jednou z mála příležitostí, kdy se ještě dodržují lidové zvyky. Mezi mladými lidmi je o ně stále větší zájem a v některých obcích se je snaží obnovit. Přestože se na mnoha místech tradice liší, základní prvky jsou stejné. „Vždycky je to zábava a lidé se mohou podílet na udržování tradic.

Někdy se objevují nejasnosti s názvoslovím, protože pojem pouť má dvojí význam. Nemusí se totiž jednat o svátek místního patrona, ale o výročí posvěcení kostela. „Poutě v takovémto slova smyslu se objevují jak v Čechách, tak na Moravě a mohou být nazývány posvícení – od posvěcení kostela. Většinou se slaví ale pouze na významných poutních místech nebo při důležitých výročích.

Dříve měly hody velký význam. Do obce se vraceli rodáci, lidé oblékali sváteční kroje, zpívalo se a tančilo. Dodnes hody řídí takzvaný stárek, který přebírá od starosty „právo“ značící zodpovědnost za dění v obci po dobu hodů. Stárek nesmí právo ztratit a měl by ho mít pořád u sebe.

Nejčastějším lidovým zvykem je průvod v krojích. Do pochodu hraje kapela a chasa v průvodu zpívá a tančí. Stárek jde vyzvednout svou stárku k jejímu domu. Po cestě si chasa ještě nechává požehnat od místního faráře.

Průvod je většinou zakončen slavnostním nástupem krojovaných a hudebně tanečním pásmem. Na některých místech se předvádí česká nebo moravská beseda, jinde mladí tančí skočnou, vrtěnou, verbuňk a další tance.

Typickou součástí hodů jsou kroje. „Vyšívání, počet spodniček a celková zdobnost kroje závisí na bohatosti kraje. Kromě krojovaných obleků nesmí ale chybět ani májka. Vysoký opracovaný kmen s nazdobenou špičkou, který často měří i více než třicet metrů, zvedají stále na mnoha místech bez pomoci techniky, pouze za použití lan a podpěr. Májku potom hlídají po celou dobu hodů. Pokud by ji někdo skácel, znamenalo by to konec slavností.

K hodům neboli poutím patří ještě mnoho dalších zvyků a tradic, které se na různých místech vyvíjely nebo zanikaly. Někde se již žádné lidové zvyky nedodržují a poutě jsou jen událostí, kdy do vesnice přijedou kolotoče, stánky s oblečením nebo jídlem a tradici nahradí komerce.

Hody bývají zakončeny večerní zábavou, kde se sejde většina občanů z obce, ale i občanů z okolních obcí.

V naší obci bývají hody ve vždy v září. Krojovaná chasa spolu s kapelou prochází celou obcí, a zve na večer.  Hody bývají ukončeny večerní hodovou zábavou.

Tato akce je bezesporu největší kulturní akcí obce Valtrovice.


Mikuláš

O Mikulášovi slyšely snad všechny děti. Každému se asi před očima hned vybaví postava v dlouhém  plášti s bílou bradou, jak rozdává dárky. Mikuláš je jedním z nejoblíbenějších světců dětí i dospělých. Dárky rozdává v předvečer 6. prosince.

Postava svatého Mikuláše je opředena mnoha legendami. Historicky doložených dat známe jen velmi málo. Jisté je to, že byl milovaným a uctívaným biskupem v Myře, dnes Demre v Turecku. Ve městě Bari, v Apulii zase uchovávají jeho ostatky v kryptě chrámu sv. Mikuláše. Obě tato města se dělí o slávu Mikulášova jména.
Přesné datum Mikulášova narození neznáme. Víme jen, že se narodil kolem roku 280. Podle legendy přijal kněžské svěcení od svého strýce biskupa. Když mu zemřeli rodiče, rozdal Mikukáš celé své dědictví chudým. Pro sebe nechtěl nic.
Jednoho dne se Mikuláš vydal na cestu do osmdesát kilometrů vzdálené Myry, kde měl vyřídit nějakou záležitost. Když tam dorazil, chtěl se pomodlit ranní modlitbu a vstoupil proto do hlavního kostela ve městě.
Najednou byly kostel plný velikého množství lidí. Obklopili ho, jásali a provolali ho novým biskupem v Myře. Mikuláš tomu zprvu vůbec nerozuměl, ale pak pochopil. Protože se předtím obyvatelé Myry několik měsíců nedokázali domluvit na novém biskupovi, rozhodli se, že první kněz, jenž toho rána vstoupí do kostela, bude jejich biskupem. A do kostela vešel ráno jako první právě Mikuláš.

Lidé, kteří tehdy věřili v Ježíše, to měli těžké. Někteří římští panovníci křesťany pronásledovali a věznili. Biskup Mikuláš je utěšoval a pomáhal jim. to se však Římanům nelíbilo. Proto jednoho dne nakonec uvrhli do vězení samotného Mikuláše. Biskup snášel všechno mučení tak statečně a trpělivě, že to zapůsobilo na jeho věznitele a zase ho propustili. Celé město jej nadšeně vítalo před branami vězení.

Mnohé legendy o Mikulášovi vyprávějí, že s nejvíce staral o lidi, kteří se ocitli v nějaké nouzi. Jednou zachránil před smrtí tři nevinně odsouzené muže, jiný příběh vypráví o třech měšcích zlata, které Mikuláš potají vhodil do okna, aby pomohl třem dívkám k věnu. Další legenda líčí, jak zachránil námořníky, které stihla bouř.

Když oblíbený biskup z Myry okolo roku 350 zemřel, všichni ho postrádali a oplakávali. Říkali si, že byl nejlepším biskupem, jakého si mohli přát, a hrob s Myře pokrývali růžemi. Mikulášův kult se rychle šířil do mnoha zemí. Jak se však z biskupa Mikuláše stal náš Mikuláš, který v předvečer 6. prosince obdarovává děti nebo plní punčochy sladkostmi?

Jedna legenda říká, že Mikuláš i po své smrti každý rok o Vánocích procházel svým městem. V přestrojení obcházel obydlí chudých a kladl jim přede dveře pozlacená jablka a ořechy.

Mikuláš je v naší obci slaven každoročně v prosinci. Na děti se těší Mikuláš, Čert i Anděl. Mikuláš nadělí těm hodným dětem i balíček s odměnou.

Odkazy

logo PP

logo

logo

  

Logoidsjmk

 

vinarstvi

 

voda

 

baner reklama jm copy

Zajímavé odkazy

logo PP

logo

logo

  

Logoidsjmk

 

vinarstvi

 

voda

 

baner reklama jm copy