Historie

Peřinka, František Vácslav, Vlastivěda moravská – Jaroslavský okres, vydáno v Brně 2009, 2. místopis, nakladatelství GARN, vydání první, ISBN 978-80-86347-73-8. str.122 – 129

Citace vygenerovaná

PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská: Jaroslavský okres. 1. vyd. Brno: GARN, 2009, str.139. ISBN 978-80-86347-73-8. str. 122-129.

Název obce

Původní název byl Valtrubice, Valterovice, také Valteřovice (Valtrovice), německy Waltrowitz.

Obec leží 4 km severně od Jaroslavic, nedaleko řeky Dyje.

Rozloha obce, farní kostel a fara

Rozloha obce byla 7.03 km².

Roku 1771 žilo v obci 251 obyvatel, roku 1880 zde bylo 101 domů s 514 obyvateli. Roku 1890 už ve vesnici bylo 108 domů a žilo zde 569 obyvatel. Roku 1900 zde bylo 116 domů a 560 obyvatel. V obci žili převážně Němci, vyznáním - katolíci, prací - zemědělci.

Farní kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Na hlavním oltáři je obraz, který maloval znojemský malíř Josef Winterhalter. Tento umělec vyzdobil svými obrazy celou řadu dalších kostelů na Jižní Moravě. Stáří valtrovického farního kostelu není známo, ale klenutí presbytáře je z doby pozdní gotiky, takže farní kostel je hodně starý. Úplně opraven byl roku 1847.

Dnešní fara byla založena 4. března 1748 hraběnkou Marií z Althana, rozenou Pignatelli,. Roku 1620 Valtrovice neměly faráře a v roce 1633 byly Valtrovice odkázány na Jaroslavice. Roku 1665 byly dále odkázány Valtrovice na Hrádek. Kdy přesně budova byla vystavěna nelze zjistit, ale dá se předpokládat, že vznikla roku 1748.

Pamětní kniha, matriky a hřbitov

Pamětní farní kniha byla založena farářem Ferdinandem  Aichingerem roku 1800.

Matriky farní byly původně psány v Jaroslavicích a dále v Hrádku kolem roku 1680.

Hřbitov stával okolo kostela. Nyní leží na levé straně při vjezdu do Valtrovic směrem od Znojma.

Škola, školní kronika a poddanské poměry

Roku 1748 byla zřízena ve Valtrovicích škola. Byla dvojtřídní, německá. Roku 1901 bylo 125 dětí, které navštěvovaly školu. Roku 1788 byly Křídlůvky odkázány na školu ve Valtrovicích, místo Hrádku. Roku 1832 byla zřízena škola v Křidlůvkách. Roku 1873 také vznikla školní knihovna, která měla 230 svazků.

Poddanské poměry byly velmi mírné, oproti sousedním osadám.

Živelné pohromy, epidemie, spolky a rody

Velká povodeň řeky Dyje byla od 3. – 8. března 1838. Krupobití zde bylo 30. května 1838 a krupobití se opakovalo dne 6. srpna 1841. V roce 1842 obec postihlo velké sucho, kdy od 15. května do 24. srpna nepršelo. V roce 1843 dne 27. července zde byl požár, také 13. 9. 1852 a ještě 20. 9. 1886. V roce 1845, 1889, 1902 zde zasáhlo opět krupobití.

Roku 1831 postihla obec cholera, kdy onemocnělo 100 lidí během dvou dnů, ale zemřeli jen 3 lidé. Roku 1855 zemřeli na choleru 4 lidé.

Byly zde spolky jako hasičský, vojenských vysloužilců, pěvecký, potravní, pojišťovací na hovězí dobytek, Raiffeisenka, včelařský s knihovnou a různým včelařským náčiním.

Objevovaly se zde rody přes 100 let v gruntech jako Muhrův, Wiewingrův, Pabstův, Haindlův, Schauerův.

Jména tratí, místní jméno Valtrovice a archeologické nálezy

Jména tratí byly Oberes a mittleres, Hausefeld, Weinzettel,Teilungen, Ödung Moskowitz, Ödung Petrowitz.

Místní jméno Valtrovice je patronymické. Je odvozené od německého jména Walter, které se vyskytuje již v nejstarších listinách. Roku 1243 se Valtrovice četly Walterouich, Waltherowich, roku 1351 Waltherwicz a teprve roku 1398 Waltrubiez. Německé jméno bylo přizpůsobeno českému.

Archeologické nálezy byly na polích, kde stávala zaniklá osada Moskovice, tam byl nalezen starožitný zlatý prsten a četné hospodářské  věci.

Dějiny

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243.

V prosinci 1243 byla vrácena obec Walterouich králem Václavem I. zvláštní listinou farářovi Vilímovi od svatého Michala ve Znojmě (nynější jezuitský kostel). Ale už roku 1307 biskup olomoucký Jan potvrzuje kostel Valtrovický a jeho patronátní právo jeptiškám kounickým.

Roku 1537 prodal císař Ferdinand I. Valtrovice se všemi statky českému vicekancléři Jiřímu Žabkovi z Limberku, který je dal zapsat roku 1542 majiteli z Jaroslavic, Vilému Kunovi z Kunštátu.

Kolem roku 1560 zde nastoupilo učení Luterovo. Roku 1573 nastoupil do opatství  Šebastián Freytag z Čepiroh.  Roku 1597 se zde usadil pastor.

Po bitvě na Bílé hoře bylo zde luteránství zakázáno. Pro nedostatek kněží, byla valtrovická fara bez faráře.

Roku 1680 byly Valtrovice odkázány do Jaroslavic, roku 1665 do Hrádku.

Zaniklá osada Moskovice

V  Josefínském katastru a na speciálních mapách je poznačená trať mezi Hodonicemi, Krhovicemi, Valtrovicemi a Moravskými Křídlovicemi jako „Ödung Moskowitz“.

Tato oblast je dodnes počítaná k obci Valtrovice, jako obcí katastrální. V této oblasti se nezachovala žádná památka zaniklé osady Moskovice, víme jen, kde osada bývala.

Roku 1527 byly připojeny do Valtrovic, Moskovice jako obec pustá

Osada Moskovice ležela mezi Hodonicemi a Božicemi, za dráhou, za dnešní firmou Agrdodružstva  Citonice - výkrmna prasat.

Zaniklá osada Petrovice

Ležela na nynější valtrovické trati Ödung Petrowitz“. V zemských deskách se velmi často tato osada zmiňuje. Petrovice ležely blízko dnešní osady Formosa, spíše za Formosou, mezi Hodonicemi a Božicemi.

Osady Moskovice a Petrovice zanikly za husitských válek zřejmě na nemoc -mor.

Z kroniky obce Valtrovice

(psáno p. Josefem Kubíčkem)

Obec Valtrovice vznikla v nepamětných dobách. Nejstaršími známými obyvateli Valtrovic a celého Podyjí byli Osové (několik staletí př. Kr). Zatlačili je  Qadové a Markomani  (roku 160 po Kr.) vedeni králem Marobudem. Tito byli později (roku 450 po Kr.) zatlačeni At tilov. Po odchodu Markomanů prošli zdejšími kraji lidé vedení Rupierem (457), východní Gothové (488) z Langobardi (527), germánského původu.

V 6. stol po Kr. byly zdejší kraje osídleny Slovany poplatnými od roku 805 Karlu Velikému. V letech 863 byli tito pokřtěni od apoštolů Cyrila a Metoděje. Slované stavěli si stálá a pevná sídla. Vystavěli i Valtrovice.

Že jsou Valtrovice i okolní vsi slovanského původu dokazují právě názvy těchto vsí, končící na – ice. Valtrovice se jmenovaly dříve „Valtrubice“ za husitských válek zanikly sousední osady Petrovice a Moskovice (asi roku 1422), jež dnes připomínají názvy valtrovických polí petrovická a moskovická pustina. Je však pravděpodobnější, že tyto vsi zanikly již dříve.

V roce 1243 vrátil král Václav I. Michalskému klášteru ve Znojmě dříve oddělenou ves Valtrovice a  od tohoto roku zůstaly Valtrovice klášterním majetkem, až do zrušení kláštera roku 1526.

Roku 1537 prodal císař Ferdinand I. Valtrovice se všemi statky českému vicekancléři Jiřímu Žabkovi z Limberku, který je dal zapsati roku 1542 majiteli Jaroslavic, Vilému Kunovi z Kunštátu.

Po rocce 1560 se přiklonila vesnice s nejmenovaným farářem k luteránskému vyznání, což jest prokázáno i klášterním zápisem z roku 1748. Ještě v roce 1633, kdy byla ves přidělena Jaroslavicím, byli zde téměř jen nekatolíci, kteří pochovávali své nebožtíky sami, bez faráře a stará fara zde byla opuštěna. Místní kostel, který nikdy dříve neměl křtitelnici, ale přes to 3 oltáře, byl v roce 1657 zcela opuštěn. Od roku 1620 v něm nebyly slouženy bohoslužby (před tím jen nekatolické) a postrádal veškeré vnitřní zařízení. Jeden z obou zvonů náleží Strachoticím, faru obhospodařoval usedlík. Po roce 1665 byl kostel obnoven a mše sloužil kaplan z Hrádku.

(dle Topografie Moravy od Dr. Jiřího Wolného).

Valtrovice tedy náležely jaroslavickému panství.

Ve starých dobách náležela k Valtrovicím dnešní farnost Strachotice. Farský kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli je tedy velmi starý. Má v gotickém slohu klenuté presbyterium, jehož kamenné podpěry jsou sraženy. Při východním a západním štítu není zachováno ničeho z dávnověku. (Kostel byl pravděpodobně postaven koncem 12. nebo počátkem 13. století) Kostel má postranní portál ve věžní stavbě nesoucí letopočet 1682, rok kdy byl kostel nově vysvěcen.

Kostel a školu založila a zřídila po druhé  Marie, ovdovělá hraběnka z Altanu, dne 4. března 1748.

Až do roku 1781 byli obyvatelé Valtrovic  nevolníky Jaroslavic a panstvu z Jaroslavic robotovali až do roku 1848. Od tohoto roku náležely Valtrovice k okresnímu úřadu, později Okresnímu soudu v Jaroslavicích a k Okresnímu hejtmanství ve Znojmě.

Ves měla v roce 1881 101 domovních čísel a 514 obyvatel. Domy bývaly kryty došky, po velkém požáru v roce 1864 byly všechny domy pokryty křidlicemi. Obyvatelé Valtrovic byli rolníky, z nich bylo 10 půlláníků a 15 čtvrtláníků, ostatní domkaři.

Z Valtrovic vedla silnice do  Čule (dnes Slup) a to až do roku 1853, kdy v květnu zničila Dyje most. Silnice potom byla opuštěna. Nová silnice ze Znojma přes Tasovice, Hodonice, Krhovice a Valtrovice do Hrádku byla zřízena roku 1874.

Hřbitov mají Valtrovice již třetí. Původně byl hřbitov kolem kostela. Druhý hřbitov byl u cesty vedoucí od kapličky severně naproti prvému sklepu. Na tomto hřbitově se přestalo pohřbívat roku 1828. Třetí hřbitov je na severní straně u nové silnice směrem ke Krhovicím. Roku  1885 byla obec Valtrovice postižena velkými požáry. Vyhořela čísla 57, 60, 67, a 68 a následujícího roku stodola na čísle popisném 103 a 3. října téhož roku vyhořely další  4. stodoly. Roku 1889 bylo požárem zachráněno číslo 92 a roku 1897 číslo 39.

Také Dyje způsobovala často místním usedlíkům veliké škody.Tak roku 1853 zničila most na silnici vedoucí do Čule (jak již dříve řečeno). Roku 1888, 11. března a 8 dubna  roku 1899 při tání sněhu vystoupila Dyje ze svého koryta a rozlila se až k farským zahradám –nynějšímu transformátoru – a pokryla všechna pole silným nánosem písku a kamení.

Po prvé světové válce  (28.6.1914 – 28.10. 1918) byly Valtrovice obsazeny 17. prosince 1918 českým vojskem v počtu 60 mužů, které přišlo  od Čule.

Při sčítání lidí 16. února 1921 bylo ve Valtrovicích 557 obyvatel, z toho 550 Němců a 7 Čechů, vesměs řím. kat. vyznání a obec měla 122 domů. Téhož roku byl založen požár na faře a roku 1922 vloupali se neznámí pachatelé do kostela.

Roku 1938 byly Valtrovice dle mnichovského ujednání obsazeny fašistickým hitlerovským vojskem a byly od historických zemí odtrženy až do 9. května 1945, kdy naše vlast byla osvobozena od fašistických okupantů Rudou armádou.

Co se stalo ve Valtrovicích za doby okupace, v letech 1938 – 1945, přesně nevíme, jelikož nebyly nalezeny z této doby žádné písemné zprávy.

(Doba po roce 1945 je popsána v kronice Obce  Valtrovice, která je uložena na Obecním úřadě ve Valtrovicích)